Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Institucionalizace Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v České republice
Sura, Rudolf ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat opodstatnění zřízení Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí1 v České republice. Zde mě bude především zajímat, z jakých zdrojů přicházely podněty k ustavení takového Úřadu. Dále pak představím samotné vnitřní nastavení Úřadu a to v tom smyslu, jaké reálné změny přinesl do stávající právní úpravy, která se v České republice věnuje financování politických stran. V rámci srovnání aktuální a dříve platné právní úpravy bude sledováno především naplňování principů systému financování politických stran. Na základě empirických dat z Úřadu pak zhodnotit efektivnost a opodstatněnost zavedení tohoto Úřadu do legislativy České republiky. Dílčí cíle a jejich naplnění tvoří argumentační základ pro zodpovězení výzkumné otázky práce. Výzkumná otázka vychází s cíle práce a je formulována následně: Lze považovat za opodstatněné zřízení Úřadu vzhledem k předchozímu stavu právní úpravy? Výsledkem práce je zjištění, že ve srovnání s původní úpravou lze jednoznačně určit novelizovaný systém jako transparentnější. Na konstatování, zda lze označit systém financování za transparentní, bude potřeba delší časový úsek pro hodnocení. Bude záležet jak na politických stranách, tak výhradně na Úřadu, jehož role je v tomto procesu nezastupitelná, jestli se...
Boj proti korupci v Evropě: OLAF vs. GRECO
Havlenová, Jitka ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou boje proti korupci na území Evropy. Přesněji se zaměřuje na dvě organizace: OLAF a GRECO. Cílem této práce je zjistit, jak hluboce tyto organizace přispěly v oblasti protikorupčního boje v evropském prostoru. Pro řešení byla použita metoda historické deskripce, analýzy institucionálního nastavení a komparativní analýzy. K zodpovězení hlavní otázky pomohly dílčí podotázky, které se zaměřily na organizační strukturu, možnost ovlivnit vyšetřování, možnost nastavování protikorupčních politik v Evropě a možnost ovlivnit legislativu svých členských států. Provedenou komparací se podařilo zjistit, že OLAF sice může vést vlastní vyšetřování finančních podvodů, nicméně nemá možnost nastavit protikorupční politiky v Evropě ani ovlivnit legislativu svých členských států. Oproti tomu GRECO nevede vyšetřování korupce, může však do jisté míry ovlivnit nastavování protikorupčních politik v Evropě. GRECO také disponuje pravomocí ovlivnit legislativu svých členských států. Závěry práce přinášejí zprávu o stavu a možnostech boje proti korupci v Evropě (v perspektivě EU a Rady Evropy). Poskytují také materiál o práci OLAFu a GRECa v českém jazyce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.